„Znám křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, tam roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes. Tam ptáci, laně chodí pít pod javorový kmen, ti ptáci za dne bílého, ty laně v noci jen ……“

Vážení návštěvníci,
zveme Vás do kraje Otokara Březiny, Jakuba Demla, Františka Bílka a dalších význačných osobností. Zveme Vás do kraje hlubokých lesů, rybníků, krásné přírody a řady významných pamětihodností. Přátelé přírody se v Jinošově každoročně v květnu scházejí na akci, kterou organizuje Český zahrádkářský svaz společně s chatovou osadou Bělizna, obcí Jinošov a obcí Pucov, putování jinošovským okolím s názvem Jinošovské studánky. Počátek této akce je datován rokem 1978, kdy se konal oficiálně 1. ročník.

Ptáte se na délku trasy? Je to asi 12 km.

Každá studánka jako narozené děťátko má své jméno podle místa, polohy apod. Všechny jsou zakresleny na plánku dvouhodinové trasy. Na trase je devět studánek, které mají v křestním listu zapsána následující jména:

1. Dolíhalova – je první studánkou na trase z Jinošova na okraji lesa Rakovce. Tuto studánku si našla a upravila rodina Dolíhalova v roce 1996 a stará se o ni dodnes
2. Hraběcí – nazvaná podle louky mezi lesy v trati Rakovce a patřící k bývalému panství rodu Hauqwitzů. Dlouhá léta byl jejím správcem pan Bojanovský, milovník humoru a dobré nálady. Po jeho smrti se o studánku starají vnuci Blovští. V roce 2008 byla studánka nově zastřešena.
3. Karlova – až do své smrti míval u ní službu pan Ludvík Chalupa z Hlubokého, u něhož se nezapomněli zastavit na kus řeči, kousek slaniny a hlt ohnivé vody jeho přátelé a známí, kterých jako člověk společenský měl vždycky dostatek. Podle něho se studánce někdy říkalo i Ludvíkova. Studánka byla obcí Hluboké obnovena v roce 2008. Starají se o ni pan Svoboda a pan Chalupa z Hlubokého.
4. Kalinova – najdeme ji blízko hájenky č. 43 na okraji lesa. Žily v ní a sloužily lesu a přírodě tři generace rodiny, podle nichž je studánka pojmenovaná. Pečují o ni dodnes. V roce 2008 byla zrenovována a nově zastřešena. V roce 2004 se zde konal jarní koncert vážné hudby, který připravil jako holt svému rodnému kraji houslista olomoucké filharmonie a újezdský rodák pan Jan Duda. V roce 2008 byla studánka vyhlášena nejhezčí studánkou Vysočiny v soutěži Zelené srdce.
5. Panská – křtěná tak od nepaměti, hluboko v lese blízko křižovatky lesnich cest a památníčku hajného Kaliny, který zde tragicky zahynul rukou pytláka. Garantem studánky bývala rodina Němčanských, pan Jirků z chatové osady Bělizna, později i některý z členů bývalé jinošovské tělovýchovně organizace.
6. U Korbele – dříve V Pastýřce – pojmenovaná podle názvu lesa Pro blízkost obce Krokočína mívali u ní službu přátelé z této vsi. Střídali se u ní např: pan Jedlička, paní Hedejová, paní Burianová. V roce 2008 studánku nově zastřešili a opravili bratři Kalinové. Nyní se o studánku stará pan Preisner z Jinošova.
7. V Olších – samotný název napovídá, že ji najdeme na vlhkém lesním místě, když jsme cestou k ní od studánky U korbela překročili silnici Náměšt´- Jinošov – Velká Bíteš a začali scházet po svažité stezce k níže vyvěrající studánce. Od samého počátku patří k nejpěknějším. Jejími zřizovateli, udržovateli a zvelebovateli vždycky byli chataři ing. Rybníček, ing. Adam a Milan Svoboda, autor na dřevě psané prosby putujícím: ” Je stále méně čisté vody na světě – proto tě snažně prosím, člověče – nenič mě, ale více udržuj – vždyt´ bez vody bys zahynul.” Studánka je též pramenem Pucovského potoka, přítoku řeky Oslavy.
8. Holubí – od studánky V olší dojdeme k ní docela brzy. Vyvěrá z nitra země pod Budišovským kopcem ( za jasného dne lze odtud dohlédnout k městečku Budišovu) a současně pod rybníkem “Na sklepích”. V těchto místech všechny své hosty vítával p. Josef Bárta chlebem a solí a jako člen myslivecké společnosti přidával povídání o životě v přírodě a lesní zvěři zvláště. Střídali ho i další přátelé od Bělizny např p. Radek Kalouda. Oba patří k prvním a nejstarším osadníkům rekreační oblasti. Nedávno byla studánka opravena a zastřešena za přispění Lesů České republiky. Již několik let Vás u studánky vítají pan ing. Vrba a paní Pavlíčková z Pucova a jejich perníkové holubičky.
9. V Hrdle – je poslední, ale i první svým významem ze všech jmenovaných a lehce si jí všimneme při vstupu do rekreačního prostoru, který nezávadnou vodou zásobuje osadníky. Její pramen napájí blízký rybník Běliznu. Pojmenovaná je podle tvaru a podoby jejího okolí. Tuto studánku udržuje pan Radek Kalouda.

Nedaleko studánky V Hrdle najdeme pod stříškou Prosbu lesa, která svými slovy vybízí k zamyšlení o významu lesa pro život člověka :

         „Milý člověče!

         Jsem dárcem tepla ve Tvém krbu za chladných nocí v zimě 
         a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce.
         Já jsem dal trámoví Tvému obydlí a desku Tvému stolu,
         ze mne je lože, ve kterém spáváš i kleč Tvého rádla.
         Já jsem dodal topůrko do Tvé sekyrky, ze mne je dřevo 
         Tvé kolébky i Tvé rakve. Jsem tím, čím pro blahobyt 
         je chléb a pro lásku květ.
         
         Slyš proto moji prosbu :    N E P U S T O Š   M N E  !“

Mapa Jinošovských studánek

Mapa Jinošovských studánekMapa Jinošovských studánek